Zkuste ještě na stromě pohnout letním jablkem či hruškou na stranu a uvidíte, že pokud se hned uvolní, jsou dostatečně zralé. Samozřejmě zralost poznáte i podle toho, že se už pár zdravých plodů povaluje pod stromy. Při sklizni trhejte plody i se stopkami, tím prodloužíte jejich trvanlivost.

Sbírejte pokud možno ráno, jen v případě, že je den pod mrakem, to jde od rána do večera. Zpracovat je třeba v čase přibližně od deseti dnů po tři týdny od jejich natrhání. Víc „letňáky“ nevydrží. Využít je můžete opravdu všude – v teplé i studené kuchyni, na saláty, džemy, sladká i slaná jídla, přesnídávky...

Skočte po letních odrůdách

Mezi letní hrušně patří ‘Clappova’, která dozrává začátkem července a má máslovitou, kyselosladkou, kořenitou a šťavnatou dužinu. ‘Williamsova čáslavka’ dozrává koncem srpna a hodí se do nižších a středních oblastí.

Ovoce trhejte jemně, ať strom nepoškodíte

K nejznámějším letním jabloním patří ‘Discovery’, ‘James Grieve Red’, ‘Julia’, ‘Quinte’, ‘Daria’ či ‘Mio’. Například ‘Vista Bella’ se sbírá koncem července a má sladkokyselou a šťavnatou dužinu. K odolným letním odrůdám, jež můžete víceméně pěstovat bez chemického ošetřování proti houbovým chorobám, patří ‘Dima’, ‘Mivibe’, česká odrůda ‘Hana’, ‘Primula’ či ‘Průsvitné letní’.

Pět nejoblíbenějších receptů z letních jablek a hrušek

 

Jablko jezte se slupkou

Světově nejdůležitější a nejrozšířenější ovoce je právě jablko. Možná si to ani neumíte představit, ale již existuje více jak dvacet tisíc odrůd. Pokud se jablka konzumují i se slupkou, podporují trávení a pravidelním jablečným jídelníčkem si můžete upravit zažívání.

Nejdůležitější výživné látky se schovávají těsně pod slupkou, takže stačí, když jablko dobře umyjete a rovnou se zakousnete. Ostatně ústní dutina nepřijde zkrátka: zubům prospěje čistící schopnost jablka a dásním masáž při kousání. Sladká jablka vám pomohou při průjmu a kyselá zase při zácpě.

Nejen pro děti, ale i pro dospělé platí, že jablka by se měla jíst neoloupaná

Tři jablka pokryjí denní potřebu vitaminu C. Pomáhají regenerovat a čistit organismus, snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi a účinně zabírají při bolestech hlavy i závratích. Jablko se hodí do redukční diety.

Hrušky vás důkladně pročistí

Hrušky patří k lehce stravitelnému ovoci, které čistí střeva. Pomáhají při zácpě a zajišťují rychlý přísun živin do střev. Díky vláknině zlepšíte své zažívání. Hrušková šťáva působí močopudně, žlučopudně a zpevňuje stěny cév.

Při sběru sladkých plodů si dávejte pozor na hmyz, který si na nich pochutnává

Jelikož se v hrušce nachází hodně draslíku, šťáva se podává i jako pomocný prostředek při poruchách srdeční činnosti. Tyto plody obsahují lehce stravitelné a hodnotné cukry vhodné pro kvalitní činnost mozkových buněk.

Pro každou rostlinu vyberte stanoviště dle nároků druhu, jen tak bude dobře prosperovat a dávat očekávanou úrodu. Protože se většinou jedná o keře, které budou na místě více let, při výsadbě je přihnojte kompostem (ovšem až na citlivé druhy, jako je například brusinka).

Vitalitu rostlin podpoříte správným řezem. Pravidelný řez vyžaduje zejména rybíz a angrešt, ale také maliny, ostružiny, borůvky a samozřejmě aktinidie, drobnoplodé kiwi.

Při výběru druhů a odrůd myslete na to, aby ovoce dozrávalo postupně po celou sezonu

Klasika do každé zahrady: jahody

Jahodník je z drobného ovoce nejnáročnější na péči. Vyžaduje slunné a chráněné stanoviště, humózní, živinami zásobenou půdu a pravidelnou zálivku. Zalévejte ho pouze ráno, večerní zálivka podporuje totiž rozvoj houbových chorob.

Výskyt nepříjemné plísně šedé výrazně omezíte mulčováním záhonu, nebo výsadbou do mulčovací netkané textilie. Tím zároveň potlačíte i růst plevele a výpar vody v horkých dnech. Porost by neměl být hustý, aby proudění vzduchu vysušovalo vlhkost z listů a plodů.

Po sklizni jahod odstraňte staré listy a ponechte jen srdíčko; rostliny tím omladíte

Nenáročné a vděčné: rybíz a angrešt

Rybíz a angrešt snesou téměř jakékoliv podmínky, ale pokud chcete, aby dobře plodily, vyberte slunnou polohu s vlhčí půdou. Rybíz je lepší pěstovat jako keř, protože se tak dobře zmlazuje a stárne pomaleji než ve stromkové variantě. Naopak angrešt vyberte stromkový, lépe se ošetřuje a méně trpí padlím.

Rybíz řežte koncem léta tak, aby keř tvořilo pět až osm silných výhonů

Pod rostliny mulčujte, na podzim je můžete přihnojit kompostem. Pro omezení výskytu padlí a rzi je dobré pěstovat mezi keři aromatické byliny, například mátu a pelyněk. Napadené části rostlin včas likvidujte.

Ovoce z lesních mýtin: maliny a ostružiny

Maliník a ostružiník jsou původem plodiny lesních mýtin a pasek. Poskytněte jim slunnou, chráněnou polohu, propustnou, vlhkou, slabě kyselou půdu (při výsadbě můžete přidat rašelinu) a pod rostliny mulčujte. Za těchto podmínek obvykle nebudou trpět chorobami.

Čaj za sušených listů ostružiníku a maliníku pijte při střevních problémech nebo zánětech ústní dutiny

Prodejci nabízejí také různé odvozené druhy, jako jsou beztrnné ostružiny, žluté maliny, ostružinomaliník. Jejich nároky se významně neliší od původních druhů, a tak si jednoduše můžete zpestřit sortiment letního ovoce.

Borůvky z Kanady a z Kamčatky

Zahradní borůvky zvané kanadské jsou u nás poměrně rozšířené. Jsou to keře z čeledi vřesovcovitých, proto je nezbytně nutné zajistit jim půdu s kyselou reakcí. Budou dobře prosperovat na slunci i v polostínu. Nesnáší zamokřenou půdu, vyhovuje jim půda vlhká.

Sázejte je do jam alespoň půl metru hlubokých a širokých, do substrátu ze dvou dílů rašeliny, jednoho dílu kompostu a s trochou písku. Půdu mulčujte a na podzim přihnojte kompostem, starší keře prořezávejte.

Dozrávající borůvky často lákají ptactvo. Ochránit je můžete jemnými sítěmi

Pro milovníky brusinek lze doporučit pěstování kulturních odrůd. Mají nároky na prostředí obdobné jako všechny vřesovcovité rostliny. Sází se do stejného substrátu jako kanadské borůvky. Vyberte pro ně vlhké stanoviště, v suchu neprospívají.

Poměrně málo jsou u nás rozšířené kamčatské borůvky (Lonicera kamtschatica). Jsou to nenáročné keře plodící v květnu pikantní, voňavé, podlouhlé plody. Nevyžadují (narozdíl od borůvky kanadské) kyselou půdní reakci a netrpí chorobami ani škůdci.

Kiwi: sklizeň z pergoly

Aktinidie je opadavá liána. V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat drobnoplodé mrazuvzdorné druhy (například Actinidia kolomikta a A. argtura), které dozrávají v září až říjnu. Kromě užitku je to i velmi efektní okrasná popínavá rostlina.

Aktinidie se vysazuje a pěstuje podobně jako réva vinná. Na rozdíl od ní ale mělce kořenní, potřebuje proto zálivku a nesnáší okopávání. Půdu je vhodné mulčovat a spodní část rostlin přistínit nízkým podrostem bylin. Sázejte jednu samčí rostlinu na čtyři až pět samic.

Výška opory pro aktinidii by měla dosahovat dvou metrů. Vhodné jsou buď pergoly, nebo kůly a drátěná konstrukce, ale postačí i plot

Domácí lékárna: arónie zlepšuje imunitu

Aronia melanocarpa je keř asi 3 metry vysoký, příbuzný jeřábům. Plody jsou černé malvičky s cenným obsahem vitaminů, minerálních látek a rutinu ( používá se v léčivech proti arterioskleróze a vysokému tlaku). Šťávu připravenou z plodů můžete užívat po celou zimu pro podporu imunity.

Arónii vyhovuje slunné stanoviště, nesnáší zamokřenou půdu. Jinak nevyžaduje prakticky žádnou péči a chorobami a škůdci netrpí; pro bio zahradu je tedy velmi vhodná. Starší keře se v době vegetačního klidu prosvětlují.

Z jednoho keře arónie můžete sklidit až deset kilogramů plodů

Něco méně tradičního: dřín a rakytník

Absolutně nenáročný keř je rakytník řešetlákový (Hippophäe rhamniodes). Poskytuje plody s vysokou nutriční kvalitou, využívá se také pro přípravu léčiv. Pro výsadbu je potřeba sehnat samčí a samičí rostlinu, nejlépe ovocnou odrůdu.

Rakytník plodí již ve třetím roce po výsadbě a dožije se až sta let

Teplomilná, velmi dekorativní dřevina je dřín obecný (Cornus mas). Červené či žluté peckovičky lze konzumovat čerstvé nebo zpracovávat různými způsoby. Má bohatý kořenový systém, proto ho lze pěstovat na svazích ohrožených erozí a i v extrémně suchých půdách.

Jedlé jsou plody i dalších druhů drobnoplodých keřů a stromů, například meruzalky velkoplodé, bezu černého, trnky, muchovníku okrouhlolistého, mnoha druhů růží, morušovníku či jeřábu. Nebojte se experimentovat pěstitelsky i chuťově.

Jan Plaček vyznává základní pravidlo: člověk si má koupit jen takový nápoj, na němž si pochutná. Okoštování před nákupem proto nesmíte vynechat.

Tím by náš návod vlastně mohl končit, jenže nic není tak jednoduché. Pokud nemáte vyškolené chuťové pohárky, lahodný se vám může zdát i burčák zředěný vodou. Právě z tohoto důvodu je vhodné řídit se i dalšími smysly a minimalizovat tak riziko podvodu.

Co vám napoví zrak

Prvotním ukazatelem je vzhled nápoje. Burčák z bílých hroznů by měl mít mléčně bílou až světle žlutou barvu a v určité míře být zkalen kvasinkami. Už na pohled musí být hustý. Je-li narezlý až průhledný, jedná se o burčák smíchaný s vodou.

Vzhled burčáku je to první, co byste měli prozkoumat

Tmavá barva má dvojí vysvětlení. Prvním je, že nápoj, ačkoli je vám nabízen coby burčák, nebyl vyroben z hroznů (ty bývají nejčastěji nahrazovány jablky), druhým, že jeho čas již nevratně minul (v této fázi obsahuje větší množství alkoholu i mrtvých kvasinek).

Na stěnách nádoby, v němž je stočen, i na jejím dně může být patrná jemná usazeninka (většinou jsou to zbytky kvasinek a pozůstatky hroznů). Burčák by neměl obsahovat žádné nečistoty, velké shluky kvasinek či pevné části (například kousíčky jablek, které v něm nemají co dělat).

Nápoj, respektive kvasinky v něm, musí pořád pracovat (tvoří se oxid uhličitý). Ve sklenici, do níž vám prodejce nalije vzorek, jsou jasně vidět uvolňující se bublinky a pěna.

Co vám napoví sluch a čich

S aktivitou kvasinek souvisí i zvukový efekt: přiblížíte-li si skleničku s nápojem k uchu, musí se ozývat příjemné šumění. Přivoňte si k burčáku docela zblízka. Pokud cítíte hrozny a kvasný buket (později se v hotovém víně ztratí), je to v pořádku.

Bublinky oxidu uhličitého v detailu: měli byste je vidět i slyšet

Co vám napoví chuť

Jak už bylo zmíněno na začátku, nápoj vám musí chutnat. Sami nejlépe víte, v jaké fázi burčák upřednostňujete (pokud zatím netušíte, že burčák nějaké fáze má, přečtěte si článek Burčák je v plném proudu: jak dobře se v něm vyznáte?).

Do úst naberte menší množství tekutiny a poválejte ji v ústech stejně jako víno. Patrná by měla být kyselinka, ti zkušenější ucítí i odrůdovou chuť. Když je burčák na vrcholu a takzvaně vaří, bude váš chuťový vjem harmonický, nebude převažovat ani sladkost, ani trpkost.

Cítit byste měli i to, že burčák je teplý, ve varu má teplotu lidského těla. Jedná se o přirozené teplo, které se uvolňuje při kvašení. Vinaři sice uchovávají burčák v chladu, ale před prodejem jej nechávají nějakou chvíli ohřát na sluníčku. To potom chutná nejlépe.

Manželé Plačkovi, majitelé vinařství, které jsme navštívili

Kde burčák kupovat a kde ne

Burčák je nejlepší pořídit přímo u vinaře nebo ve vinotéce, kam celoročně chodíte pro kvalitní vína. „Prodejcům u silnic bych se vyhla,“ radí Hana Plačková. Burčák stočený do plastových lahví a vystavený celodennímu působení vyšších teplot, jak lze často vidět také na stáncích, samozřejmě pracuje a jeho kvalita se rychle mění.

Většinou ani není jasné, kdo je výrobcem či z jaké odrůdy burčák je, přestože to zákon nařizuje. "A pokud prodejce uvádí, o jakou odrůdu se jedná, ale ta se během celé sezony nezmění, pak se s největší pravděpodobností jedná o klamavý údaj," dodávají Plačkovi.

Pamatujte také na to, že ředění, dobarvování či umělé doslazování je u nás bohužel stále běžnou praktikou (v minulém roce v Brně jistý stánkový prodejce nabízel burčák, v němž voda tvořila 74 procent obsahu!).

Starejte se o něj a nezapomeňte: stále pracuje!

Když si burčák koupíte, věnujte mu náležitou péči. Nádobu s ním uzavřete jen lehce, aby uzávěr propouštěl vzduch, případně je možné provrtat do víčka otvor. Neprodyšné uzavření by mohlo skončit přesně tak, jak ukazuje film Bobule, tedy výbuchem.

Měli jste burčák v ledničce? Abyste si jej skutečně vychutnali, nepijte ho hned: nechte ho venku zahřát

Než budete nápoj pít, nechte ho ohřát na sluníčku. Pokud plánujete jeho konzumaci až další den, dejte ho do lednice. Částečně můžete ovlivnit jeho chuť: pokud je spíš sladký, dopřejte mu ještě pár hodin nebo nějaký ten den. Jestliže ho koupíte už „za zenitem“, nezbude vám nic jiného, než si počkat do příštího roku.

Co se skrývá v rajčatech

Zralé rajče obsahuje víc jak devadesát procent vody, proto je vhodné pro ty z vás, kteří chcete redukovat svoji váhu. Tyto plody jsou bohaté na vlákninu, jež podporuje funkci střev, a mají vysoký obsah vitaminu C ( zhruba polovinu množství, obsaženého v citronech). Dalším důležitým vitaminem je provitamin A – působí proti šerosleposti, zvyšuje obranyschopnost organismu a má protirakovinné účinky.

Rajčata obsahují látky důležité pro zdravý organismus

Rajčata díky nízkému obsahu sodíku snižují krevní tlak a hodí se i pro osoby trpící revmatismem. Pozor však dávejte při konzumaci nezralých, zelených rajčat – obsahují jedovatý tomatin, který není vhodný pro těhotné ženy (může vyvolat potrat).

Paprika nezůstává pozadu

Znáte ji jako zeleninu, koření i léčivo. V syrovém stavu obsahuje víc vitaminu C než citrony a je bohatá na vitaminy skupiny B. Významným prvkem v paprice je kapsicidin s antibiotickými účinky.

Nešetřte se žádnou zeleninou

Najdete v ní také cukry i bílkoviny. Její konzumací povzbuzujete tvorbu žaludečních šťáv, pomáháte si proti kornatění cév a mnozí znáte náplasti proti revmatickým bolestem – i v nich jsou výtažky z papriky.

Vaření, pečení

Saláty, plněné papriky, zapečená plněná rajčata, pikantní pomazánky, polévky, omáčky – všechno už jste zkusili? Pak nezbývá, než zpracovat rajčata a papriky pro pozdější použití. Nejběžnějším způsobem je sběr nazrálých plodů, které naskládáte do přepravek a necháte postupně dozrávat.

Plněné pariky: chutný a zdravý pokrm

Ze zelených, nejpozději sbíraných rajčat si po dozrání udělejte protlak a šťávu nebo zavařte loupaná rajčata s paprikami k použití v zimním období. Bez sluníčka dozrají, ale nebudou mít typickou chuť a vůni, proto se hodí spíš ke konzervování nebo do vařených pokrmů.

Paprika sklizená před vybarvením vydrží téměř měsíc, než úplně dozraje, a neztrácí skoro nic z chuti a vůně, na kterou jste zvyklí. Plody často kontrolujte, aby nehnily nebo neplesnivěly, a neuskladňujte je v uzavřených polyetylenových sáčcích – potřebují dýchat.

Nesuší se jenom seno, ale i rajčata

Napůl vyhráno máte s kvalitní sušičkou (ta, jež má ventilátor a možnost regulace teploty) ovoce a zeleniny. Zpracujete v ní velké množství produktu, které lehce uskladníte v uzavřených nádobách nebo plátěných sáčcích – zůstane totiž jen asi desetina původního objemu.

Nakrájená rajčata se musí usušit natolik, aby křupala

Zralá rajčata omyjte a nakrájejte na pětimilimetrové plátky, ty poskládáte na síta. Suší se osm nebo deset hodin při teplotě padesát pět stupňů – výsledkem musí být křupavé kolečko. Uschovejte je v suchu, vydrží prakticky do příští sklizně rajčat. Před použitím stačí namočit na pár minut do vlažné vody, přidat třeba do polévky, na pizzu nebo pod dušené maso.

Sušená je výborná

Papriku můžete po odstranění semen ještě před sušením pět minut blanšírovat v páře nebo horké vodě (to znamená nechat ji po tu dobu ponořenou nebo pod poklicí), aby si lépe uchovala chuť a vůni. Nakrájejte ji na kolečka nebo proužky silné asi pět milimetrů a naskládejte k sušení na síta.

Doba sušení tenkostěnných paprik je kolem sedmi hodin, šťavnaté se suší někdy i deset hodin při teplotě kolem padesáti stupňů. Vychladlé papriky uskladněte v plátěném pytlíku či ve sklenicích se šroubovacím nebo zabroušeným uzávěrem – v suchu a chladu. Po rehydrataci (namočení ve vodě) je můžete použít stejně jako čerstvé papriky do polévek, minutek nebo na pizzu.

Papriku je možné sušit i vcelku, trvá to ale déle

Mrzne, jen praští

Co nesníte, zmrazíte – další možnost, jak si uchovat vitaminy na zimu. Buď si připravte polotovar hotových jídel (plněné papriky), nebo samotná rajčata či papriky. Hotová jídla nechte dobře vychladit a naplňte do obalu, v němž jídlo nevysychá.

Nejlepší jsou sáčky z mikrotenové nebo polyetylenové fólie, případně plastové obaly určené pro mrazničky. Vaše mraznička musí „umět“ mráz nad minus osmnáct stupňů, pak lze uchovat jídlo i zeleninu déle než čtyři měsíce.

Jak na to?

Zeleninu, to znamená rajčata i papriky, před zmrazováním ponořte na krátkou dobu do slané vařící vody – asi na tři čtyři minuty. Zůstane tak zachována její chuť, vůně i barva. Poté ji vyjměte a rychle zchlaďte, aby se (hlavně rajčata) nepřevařila. Nechte odkapat a studenou papriku či rajčata dejte v obalech do mrazničky. Počítejte s tím, že zmrazený obsah zvětší objem, a neskládejte obaly příliš těsně.

Zachování chuti, barvy i vůně by mělo být prvořadé

Pro další použití zeleninu nerozmrazujte! Dejte do nádoby trochu slané vody, vysypte obsah sáčku, přiklopte poklicí a po zahřátí roztrhejte zmrzlý blok na menší kousky. Nevařte příliš dlouho, měli byste z paprik i rajčat kaši. A nikdy to, co rozmrazíte, nedávejte znovu zmrazit.

Něco na zub

Než se všechno usuší nebo zamrazí, můžete si zkrátit čekání něčím dobrým. Vyzkoušejte třeba grilované papriky nebo rajčata.

Pikantní papriky

Budete potřebovat tři větší papriky (zelená, žlutá a červená), tři lžíce pokrájené bazalky, čtyři jemně pokrájené sardelové řezy, dvě lžíce kaparů, čtyři lžíce olivového oleje, sůl a pepř (z tohoto množství se nají čtyři lidé).

Papriky rozkrojte, očistěte, osušte a lehce potřete olejem. Řeznou stranou naskládejte na grilovací misku (rošt) a grilujte, dokud nebudou mít tmavé puchýře. Přendejte je pod vlhkou utěrku, kde vychladnou, pak půjdou lehce sloupnout. Nakrájejte papriky na nudličky, přidejte ostatní smíchané přísady a olivový olej. Opepřete, osolte a nechte chvíli uležet.

Plněná rajčata

Nachystejte si dvanáct menších (stejných) rajčat, bylinky podle chuti a nabídky (bazalka, estragon, pažitka, dobromysl) a dvě lžíce strouhaného sýru (z tohoto množství se nají čtyři lidé).

Že máte až moc zeleniny? To je jen dobře, využití se vždycky najde

Smíchejte dobře bylinky a sýr. Nařízněte špičku rajčat tak, aby měla „pokličku“, zvedněte ji a dužinu rajčat potřete připravenou směsí. Přiklopte, dejte na alobalový tácek a zbytek směsi dejte na špičky rajčat. Grilujte na nepřímém žáru asi čtvrt hodiny, dokud rajčata nezměknou.

Za podzim krásnější: kaštany jako dekorace

Plody stromu zvaného jírovec maďal či kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) vypadají krásně samy o sobě a je jedno, zda je necháte v pichlavém zeleném obalu nebo jako dekoraci použijete už vylouplá hnědá lesklá semena. Najděte pro ně pěknou misku, na které vyniknou.

V jednoduchosti je krása: plod jírovce a lístky psího vína přiložte ke skleničce a omotejte přírodním provázkem • Napadlo vás někdy, jak jsou tyto tobolky krásné?

Pokud už doma nějakou podzimní dekoraci, například truhlík osázený vřesovci nebo chryzantémami, máte, není nic snadnějšího, než k němu pár kaštanů volně položit. Výsledek vás příjemně překvapí.

Podzim vás může bavit

Stejně tak se kaštany dají použít jako ozdoba při tvoření věnečku. K slaměnému základu omotanému břečťanem stačí přidat další podzimní plody, jako jsou jeřabiny, šípky různých tvarů i velikostí či malé okrasné tykvičky a nějaké květy – a ozdoba na dveře je hotová.

Přivítejte návštěvy vesele! • I skleněný svícen může získat přírodní vzhled, stačí jen sesbírat pár podzimních plodů

Hrátky s kaštany

Vzpomínáte si, jak jste jako děti vytvářeli z kaštanů a sirek nejrůznější postavičky zvířat i lidí? Proč si to nezopakovat, zvláště máte-li děti nebo vnoučata. Uvidíte, že se zabavíte všichni. Opatrní buďte při předvrtávání dírek, kaštany jsou tvrdé.

Je jedno, kolik je vám let, tohle vás bude bavit vždycky

S dětmi se také můžete vydat na „výpravu“ s cílem posbírat co nejvíce kaštanů. Doma je usušte a v zimě je odneste do lesa zvířatům. Když k nim přidáte jablíčka, mrkve nebo seno, nic nezkazíte.

Kaštany se dají kombinovat i s dýněmi

Koňská tinktura nebo mast pomohou od mnoha neduhů

O tom, že kaštany mají léčivé účinky, jste už jistě slyšeli. Existenci koňské masti ocení lidé hlavně při problémech s hemoroidy, artritidou, bolestmi kloubů, svalů a šlach, při podvrtnutí, zánětech, otocích či svědivých ekzémech. Za její příznivé působení na uvedené neduhy je odpovědná látka zvaná aescin.

Koňskou mast si můžete udělat sami doma, vhodná doba je právě teď. Nasbírejte dvacet kaštanů a jemně je nastrouhejte. Nasypte je do láhve, zalijte půllitrem padesátiprocentního lihu (použít můžete i slivovici) a nechte měsíc louhovat. Láhev nezapomeňte dobře uzavřít a pravidelně protřepávat.

Kaštany se mají sbírat tam, kde není negativní energie

Po uplynutí měsíce její obsah přes čistou gázu přefiltrujte. To, co vám vzniklo, je kaštanová tinktura, která má stejné účinky jako mast. Pokud ji budete chtít používat, nalijte ji do tmavé lahve a opět dobře uzavřete.

Mast, která má stejné účinky, vytvoříte ze 150 mililitrů tinktury, které smícháte s olejem rozmarýnovým, levandulovým, mrkvovým a kafrovým – všechny ingredience dávkujte po dvou lžičkách. Tuto směs přidejte ke zchladlé želatině uvařené podle návodu ze tří sáčků agaru a dobře promixujte. Kaštanovou mast uchovávejte v uzavíratelné sklenici v lednici.

• Další recepty najdete na webech ČeskáOrdinace.cz, HobbyStranky.cz

Stačí vzít je do ruky: jsou příjemné a uklidňují

Vyzkoušíte spát na kaštanech?

Možná znáte ještě další použití kaštanů, které má člověka přes zimu ochránit před rýmou a nachlazením. V čisté přírodě nasbírejte tolik kaštanů, kolik právě máte roků, plus jeden navíc. Uložte je do plátěného pytlíku, otvor zašijte a pytlík si dejte pod polštář tak, aby vás netlačil.

Zjara potom kaštany dejte pryč. Budou už vysušené, ale mají ještě jedno možné využití: rozemleté se dají šňupat, aby protáhly ucpané dutiny. Někteří lidé této babské radě nevěří, jiní ano. Do které skupiny se řadíte vy?

Foto: Profimedia

Zařadili jste se letos mezi pěstitele rajčat? Pokud je pěstujete pravidelně, jistě dobře víte, jak se o rostliny postarat, aby měly kvalitní úrodu. Možná ale patříte do skupinky pěstitelů nezkušených, kteří se do podobné „akce“ tento rok pustili poprvé.

A jak se zdá podle počtu dotazů, které nám do redakce v tomto měsíci přišly, není takových lidí málo. Spojuje je zájem o odpověď na konkrétní dotaz: zda je nutné zaštipování rajčat, a pokud ano, jak je správně provést.

Ujasněme si, že se jedná o zaštipování bočních výhonů rajčat a cílem této činnosti je získat větší a kvalitnější úrodu. Postup je zcela jednoduchý: rukou, případně s pomocí nehtů, vylomte každý boční výhon, který se objeví za listem. Jde to snadno. Vyvarujte se použití nože či jiného nářadí, kdy hrozí riziko přenosu viróz z jednoho rajčete na druhé.

Na fotografiích jsou červenými šipkami vyznačeny boční výhony vyrůstající v úžlabí listů, které je třeba odstranit

Zaštipování bočních výhonů na rajčatech je v podstatě ta samá činnost, jako když se na révě vylamují fazochy. Díky takovémuto odstranění zelené hmoty se k plodům dostane více slunečního světla, což vede k jejich snadnějšímu dozrávání. Současně je rostlina více chráněna před napadením plísněmi či houbami, které mají rády vlhké prostředí, a zbytečně se nevysiluje.

Foto: Shutterstock, Profimedia

Nejprve připravte půdu

Příprava půdy pro česnek je velmi důležitá. Nejlépe mu vyhovují středně těžké, hlinité struktury se středně vysokým obsahem živin. Do záhonů zaryjte nadrobno posekanou trávu s listím, po rozhrabání půdy přidejte na povrch kompost a lehce jej zapravte pomocí železných hrábí.

Nepoškozený stroužek určený k výsadbě

Pokud jste na záhonech pěstovali například fazol nebo hrách, rýt nemusíte. Tyto luštěniny obohacují půdu o sloučeniny dusíku, čímž zlepšují její kondici. Stačí řádné nakypření pomocí hrábí. Na velkých plochách využijte malou mechanizaci v podobě rotavátoru. V přemokřených půdách česnek neroste, protože jej napadají houby rodu Fusarium.

Česnek můžete vysazovat až do příchodu mrazů

Česnek, podobně jako cibule, nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Při prohnojení záhonů tímto materiálem a následným zasazením stroužků rostliny výrazně zakrní a nedají téměř žádnou úrodu.

Stroužky dávejte maximálně deset centimetrů hluboko

Vyberte to nejlepší

Když už máte nachystanou půdu, pusťte se do výběru sadby. Volte palice s co možná největším průměrem. Vždy platí pravidlo: čím jsou stroužky rozměrnější, tím větší bude úroda. Před sázením stroužky namořte pomocí přípravku Sulka. Moření chrání rostliny před napadením vlnovníkem a háďátkem.

Takto vypadají rostliny na konci května roku následujícího po podzimní výsadbě

Namořené stroužky uložte po dobu jednoho týdne na chladné a suché místo s přístupem světla. Pak je teprve sázejte, a sice pět centimetrů hluboko, deset centimetrů od sebe. Rozestup mezi jednotlivými řádky musí být patnáct až dvacet centimetrů.

Poškozené stroužky patří do kuchyně

Při výsadbě pečlivě kontrolujte, zda stroužky nemají poškozené obalné šupiny, jinak by se mohlo stát, že nevzejdou, případně je napadnou houby. Nevyhovující kusy použijte v kuchyni.

Palice se dají skladovat mnoha způsoby

Osázený záhon udusejte pomocí lopaty a poprvé zavlažte. Po vzejití v jarním období půdu prokypřete, zavlažte a pohnojte pomocí vícesložkového hnojiva typu NPK.